pondělí 26. července 2010

Zermatt

V sobotu příšel očekávaný a již poslední z vrcholů tady - Zermatt a Matterhorn.
Ráno to tak ale vůbec nevypadlo, pršelo a byla zima, vyrazili jsme pozdě, což se nakonec ukázalo jako zlatá volba. Z Bernu do Zermattu je to cca 140 km, má to ale dva háčky. Přímá cesta vede jen vlakovým tunelem a tak jsme v úseku Kandersteg-Goppenstein jeli autovlakem. Hezký zážitek a zkušenost (za 25 CHF), dostali jsme se do prázdninové zácpy směr jih a tak nám jen průjezd tunelem trval skoro 2 hodiny.


 Druhý háček je v tom, že Zermatt je město bez aut a tak se parkuje v Täsch a do Zermattu je nutno dojet shuttlem ev. I normálním vlakem.
 
Počasí se pomalu, ale nadějně lepšilo. Nahoru jsme jeli, jak jinak, zubačkou na Gornergrat www.gornergratbahn.ch a hned musím říct že to bylo to to nejlepší, co jsem tady zažil.


9-ti kilometrová trať s převýšením 1485 metrů vede z Zermattu na Gornergrat (3089 m), zpřístupňuje výhled na Matterhorn (4478m) z jeho nejhezčí strany a dále vyhlídku na 29 z 34 švýcarských čtyřtisícovek vč. Nejvyšší hory Švýcarska Dufourspitze (4 634) v masívu Monte Rosy.


Není to na hoře žádná romantika, ale místo a výhled je naprosto úžasné. A pohled na ledovce a ostatní čtyřtisícovky je ještě hezčí.
Po dlouhém kochání jsme se vydali na cestu přes Riffelsee, Riffelberg, Riffelap až do Zermattu. Na kolena to nebylo úplně ono, ale nahoru jsme jít nechtěli:) a bez chození taky ne. 
Matterhorn se postupně „obnažil“, nefotit ho tisíckrát jinak prostě nelze, tak se omlouvám. Mám s ním celkem asi 170 fotek (to je přímo digitální šílenství:), udělám ještě nejaký web se všemi fotkami ze Švýcarska.


Ještě musím zmínit štkající ženu, které jsme „zachránili“ manžela. Nějak se špatně domluvili a paní vytrvale křičela na celé hory Lucien! Manžela jsme mobilem přivolali, paní postavili na místo a za cca 2 hodiny se štastně našli. „Thanks a lot for your help today. We found each other, everything is OK“: přišla mi pak večer SMS. A poučení? Na horách se nerozdělovat, téměř za žádnou cenu!

Štkající žena  - vpravo, volám manžela:)
V Zermattu jsme si za odměnu dali Rösti, švýcarskou specialitu, kterou tady mám nejradši, s romantickým výhledem na zapadajícím sluncem ozářený Matterhorn.

Pár poznánek k Zermattu http://www.zermatt.ch/ , zkuste i 360 st. panoramata, ta jsou opravdu pěkná: www.zermatt.ch/de/page.cfm/interaktiv/360_panorama

Je to vyhlášené letní i zimní středisko, taková Mekka švýcarské turistiky. V zimě je zde údajně 5 x více turistů než v létě, nabízí 200 km sjezdovek a i v létě se dá lyžovat na 20 km sjezdovek na Klein Matterhorn. Auta sem sice nesmí, ale protože bez dopravy to nejde, tak jsou zde takové mini elektro taxíky a busy. A samozřejmě nákladní auta na stavby, jen jsou decentně schovaná. Je tu i Matterhorn Museum, hřbitov horolezců atd., místní promenádě ale dominuje luxus šperků a švýcarských hodinek – nic pro nás!
Zermatt je ukrutně drahý, hotel pod 100 franků na osobu je naprostá rarita, ceny se pohybují tak 200-300 CHF na osobu a výš, hodně záleží, zda máte pokoj s výhledem na Matterhorn nebo ne. Na nádraží je on-line systém, vyberete si hotel podle ceny, polohy atd, pokud je volný zavoláte a přijede si pro vás elektrotaxík.
I do Zermattu dorazil McDonald – samozřejmě stylový a jako všude tady se sloganem I´m Swiss – švýcarské hovězí, švýcarské brambory atd. 3 x :)



Zermatt jsme opustili až za tmy a zpátky jsme to vzali přes Montreaux. A protože to bylo už ráno, tak to nechám do neděle.

Gruss
Anton

Žádné komentáře:

Okomentovat