Vyrazil jsem přes Thun, Spiez do Meiringenu.. s V Interlaken Ost se přestupuje na úzkokolejky společnosti www.zentralbahn.ch , tady jezdí i slavný express Golden Pass s panoramatickými vozy www.goldenpass.ch V Brienzu je možné přestoupit na historickou parní zubačku na Brienzer Rothorn: www.brienz-rothorn-bahn.ch dnes ale byly všechny hory v mracích a tak jsem všechny zubačky a lanovky zavrhnul.
U Meiringenu přestup na „tramvaj“ směr Interkirchen a nejdříve na řadu přišel Aarechlucht www.aareschlucht.ch , úzká 1400m dlouhá soutěska, kde si Aare prorazila cestu skálou. Pěkné, ale kvůli tomu se do Alp asi nejezdí. Ve středu a v pátk večer je soutěska otevřená večer a barevně nasvícená.
A pak už jsem vyrazil k posvátnému místu pro všechny fanoušky Sherlocka Holmese, ke kterým se počítám, totiž Reichenbachským vodopádům. V povídce Poslední případ z roku 1893 se setkal se svým největším rivalem profesorem Moriartym a v tomto příběhu ho unavený A. C. Doyle nechal zemřít ve vodopádu po souboji právě s Moriartym.
Pod velkým tlakem veřejnosti (i královna interpelovala:) Doyle rezignoval a v roce 1903 napsal povídku Prázdný dům, ve které se Holmes vrací . Holmes tehdy vyšplhal po skále a několik let pracoval v utajení, využívajíce faktu, že byl prohlášen za mrtvého. Chudák Doyle s ním musel pokračovat až do roku 1927. Tedy, taky bych chtěl být takový chudák:)
Pro info, celé dílo obsahuje 4 romány a 56 povídek, více třeba na http://cs.wikipedia.org/wiki/Sherlock_Holmes . Knihy v různých formátech lze legálně stahnou na webu Městské knihovny v Praze. http://www.mlp.cz/holmes/ Nejlepší je mluvené slovo v MP3, to už si ale musíte obstarat sami.
Samotné vodopády z dálky hučí a jsou impozantní, hlavní měří 120m, ale je to celá kaskáda nad i pod. Vede k nim roztomilá historická lanová dráha z roku 1899 www.rechenbachfall.ch , u vodopádu je trvalá „sprcha“ v podobě vodní tříště, vodopád se pak dá pozorovat z různých míst. Místo, kde Sherlock s Moriartym bojoval, je vyznačeno bílou hvězdou (na fotce vlevo) a tabulkou. Cesta zpět je značena jako trasa Sherlocka Holmese a do Meiringenu je to zhruba hodinka. K vodopádům se dá dojet i autem a sejít zezhora, nic se neplatí.
Tyhle obří kola jsou tady uváděna jako místní velká atrakce - Monster Trottibikes, od vodopádů se sjede do Meirignenu. Nezdá se mi, že by to příliš táhlo.
Všechno jsem obešel, letmo prohlédl Meiringen
a protože se blížila velká bouřka, tak jsem vyrazil do Luzernu. Zubačka překoná ostrým stoupáním průsmyk Brünig a pak sjede asi za hodinu do Luzernu.
Luzern leží na březích Vierwaldstättského jezera. Největší atrakcí je určitě Kappelbrücke s obrazy ze švýcarské historie. V roce 1993 úplně vyhořel (tzn. Je postavený znovu) a ztratil úplně svoji historickou hodnotu.
Většina obrazů byla zničena, ty z krajů se podařilo zachránit, jsou zde i kopie, detailní popis k tomu je na http://de.wikipedia.org/wiki/Kappelbr%C3%BCcke Střed mostu se ponechal prázdný na památku této nenahraditelné ztráty.
Nad Luzernem se vypíná mystický skalní masiv Pilatus se třemi vrcholy. Vede tam nejstrmější zubačka na světě www.pilatus.ch a tzv. zlatý okruh kombinuje ještě plavbu lodí a sjezd dolů lanovkou. Dnes byl Pilatus zcela ponořen v mracích a je jasné, proč jsou ty lanovky tak drahé, platíte i za dny, kdy je ošklivé počasí a tržby jsou nulové:)
Hned vedle nádraží je Kultur- und Kongresszentrum Luzern (KKL) supermoderní kongresové a výstavní centrum
Dle doporučení průvodce jsme navštívil Bourbaki panoráma, aneb přechod francouzské východní armády ve Švýcarsku. No, už mu tak věřit nebudu
Staré město je hezké, trochu jsem ho prošel, celkem jsem měl na Luzern jen 2 hodiny.
Velkým lákadlem je největší dopravní muzeum v Evropě www.verkehrshaus.ch ,to by ale chtělo celý den. Jsou zde i další muzea, moderního umění, Richarda Wagnera, ale viz výše.
Velkým lákadlem je největší dopravní muzeum v Evropě www.verkehrshaus.ch ,to by ale chtělo celý den. Jsou zde i další muzea, moderního umění, Richarda Wagnera, ale viz výše.
Varování: Návrat už je pro vláčkaře, tzn. ostatní nenutím číst, ale zkuste to, snažím se být velmi velmi stručný:)
Z Luzernu jsem vyrazil na okružní cestu směr Gotthard. Cestou jsem zaregistroval ohromnou výstavbu nového 57 km Basistunelu, jso to takové „důlní továrny“ více info www.apltransit.ch
Aby železnice na severní rampě nastoupala 633m z Ersfeldu do Göschenenu, točí se v několika spirálových tunelech, u obce Wassen můžete vidět kostelík hned třikrát (dvakrát tam – poprvé nad a potřetí pod a jednou směrem zpátky – po druhé) a vede zde i speciální vyhlídková stezka www.gottardo-wanderweg.ch
V Göschenenu u ústí Gotthardského tunel jsem přestoupil na vlak společnosti Matterhorn Gotthard Bahn http://www.matterhorngotthardbahn.ch Nejprve do Andermattu (tady byla úplná mlha) a dále směrem na Furkapass.
Od roku 1982 se jezdí 15,3 km dlouhým Basistunelem, horská trať přes Furkapass (vrcholový tunel ve výšce 2160 m bývala totiž v zimních měsících nesjzdná. Legendární trati hrozil zánik, parta nadšenců ji ale odkoupila, postupně obnovila (úplné dokončení letos) a nabízí turistický parní provoz - Dampfbahn Furka Bergstrecke www.dfb.ch Parní lokomotivy byly vyrobené ve Švýcarsku v r 1913, prodány do Vietnamu v roce 1947 a v roce 1990 odkoupeny zpět a rekonstruovány do původního vzhledu .
Po této trase jezdí i nejslavnější švýcarský vlak Glacier Express (Zermatt – St. Moritz) www.glacierexpress.ch díky tunelu již celoročně. Osobně mi ten luxus připadá „falešný a prázdný“, navíc se spoustou nepohodlí jako povinná rezervace a bufet. No ale od toho, abych radil Švýcarům s vlaky, tu rozhodně nejsem:) Musím se poptat, jak vůbec prosperuje.
Cestou do Brigu je všude spousta lanovek, nakonec jsem dojel už v noci do Vispu, výchozího bodu do Zermattu. Díky Lötschbergskému tunelu je tady nejmodernější nádraží ve Švýcarsku.
Visp jsem v noci jen tak ho prošel, ale nic zajímaveho v něm nenašel. Vypadal by asi takto (je to vyfocený plakát)
Bis Sonntag
Mikael
Žádné komentáře:
Okomentovat