Basel leží na Rýně v trojúhelníku mezi Německem a Francií, v podstatě je to jedno velké „sou-troj-městí“ okolo Rýna – Basel, Weil am Rhein (D) a Saint Louis (F). Dokonce je tu společné letiště Basel – Mulhouse - Freiburg. Asi by to tu stálo za podrobnější průzkum, údajně se zde snoubí historie s architekturní modernou, na to jsem ale neměl čas. Basel je město kultury a skutečně, zaujaly mne výtvory slavného rodáka Arnolda Tramweisteina – viz foto
Něco jsem nafotil, posuďte sami:
- Původní městká brána Spalentor z 14. století, prý nejhezčí ve Švýcarsku
- Barevný Rathaus aneb radnice, ta bohužel umně skrytá za lešením
- Basilejský dóm (Münster), vysoko nad řekou
Rýn tu už nabírá na mohutnosti, přest stále teče docela bystře a je i relativně čistý. Na nabřeží se sedí, pije, piknikuje, v řece pár plavců, prostě letní idyla. Pobavila mně odpadková kampaň s ukazateli „kolik je k nejbližšímu koši“, ale pochopil jsem záhy. Mistní zábavou je totiž házení plechovek po nábřeží a do Rýna. Svezl jsem se i místní raritou, osobním přívozem, který je „poháněn“ jen silou rýnského proudu – za frank dvacet hezký zážitek.
Ještě jsem cestou na na hranice zkoukl „infarktový“ zápas Ghana – Uruguay, spolu s africkou komunitou v jedné místní nálevně. Škoda, po úmyslné ruce sahala Ghana po vítězství (penalta v posledních vteřinách), asi to pánbůh nechtěl...
Na přechod jsem šel úplně za tmy a pozdě a do Bernu jsme dorazili až v noci.
Žádné komentáře:
Okomentovat