Do ofysu jsem to ráno stihl podle plánu, jinak je to taková dlouhá chodba 200-300m a občas se tam jezdí na koloběžce. Vždycky si ji někdo vezme, někam přijede, tam ji nechá, vezme si ji jiný, jede dál nebo zpátky a tak.
Místo oběda jsme hráli florbal, já vlastně poprvé po roce a koleno to vydrželo, díky pane doktore M.! Hra byla slušná, do hokejek se tady při gólu neťuká ale plácá se jednou rukou. Docela (mi) to tam padalo, tep 150 +- (s tím se nedá nic dělat), nepopral jsem se - to bylo vážně důležité. Za tu zlomenou hokejku jsem opravdu nemohl:)
Do Paul Knee centra půjdu o víkendu, mají večer jen do 6 a to jsem nemohl - kvůli florbalu a práci. Na sport to taky nešlo, neměl jsem po florbale už v čem:(, a tak zase na plovárnu. No a když jsem viděl kolik lidí plave v řece, tak jsem musel taky! Je to mimořádně zábavné až radostné, třeba "předjíždět" bežce, nicméně to chce jistý cvik. Nejlepší "svezení" je uprostřed řeky, ale člověk se zprvu bojí, že se odtud nedostane. Pro výstup je nejlepší v plné rychlosti ze středu prudce zahnout, doplavat šikmo ke schodům se zabradlím, chytit se a tím zastavit. Pomalé manévrování u břehu je špatně, protože si člověk omlátí nohy. Všude jsou nástupy a výstupy, cedule a upozornění na poslední výstup (za ním číhá jistá smrt:). Podotýkám, že plavat proti proudu je zcela bez šance. I ten bazén byl po řece krásně teplý - 24/17 v 8 večer.
Nakonec jsem zjistil, že je k řece (Aare ne Aarle, jak jsem mylně psal) i návod. Hned vedle něj "chrám tříděného odpadu" - sklo podle barev, plasty podle typu, bio hovínka roztříděná na psí, kočičí, ostatní - a tak:)
Pak už jsem se šel podívat na designovou restauaci u jezu, tam by člověk doplaval, kdyby nestihl výstup, je to tak 300m. Ta restaurace je tip od kolegy - půjdu tam s ním, ale až po souteži:).
Odtud pěšky pod mostem nahoru na Helvetiapatz, zde je většina bernských muzeí -Kunsthalle, Historical Museum, Alpine Museum, Military museum, Museum for Communication, Natural History Museum, architektonicky krása i hrůza zároveň - schválně kdo pozná co myslím. Snad se tam někdy podívám. K Einsteinovi, který tady učil jako soukromý docent, se předp. někdy dostanu.
Protože byl čtvrtek, tak byly otevřené obchody, zahrady, zahradky a všude plno lidí. Tak ještě pár foteček vč. medvídků na hotelu a designovek. Podotýkám, že fotím na mobil, tak nečekejte zázraky.
A místo závěru praktický elektro-koutek: takhle vypadá ve Švajcu elektrická zásuvka - na fotce 4-násobná. Nabíječky mobilů, holicí strojky apod. jsou v poho, v případě 3-pólového kabelu se zemnicím kolíkem je potřeba redukce nebo jiná šňůra.
Gruss
Jörg
Žádné komentáře:
Okomentovat